Historie:
Plemeno segugio pochází z antických dob. Tito psi jsou jistě potomci primitivních psů
antického Egypta, kteří byli používáni k lovu zvěře. Do oblasti Středomoří je přivedli féničtí
obchodníci a nakonec se dostali do Itálie. O existenci psů podobných dnešnímu plemeni
segugio vypovídá mnoho vyobrazení z dob různých dynastií egyptských faraónů. Na
vyobrazeních jsou psi se svěšenými slechy, což svědčí o pokročilé domestikaci. Z toho se
může vyvodit, že antičtí psi, používaní pro lov zvěře, se objevili v Itálii a vznikl z nich dnešní
segugio, jehož anatomické znaky se udržely prakticky beze změn v průběhu staletí. Psi
stejného typu a velikosti jsou součástí sousoší lovkyně Diany (neapolské muzeum) a Diany
s lukem a šípem (vatikánské muzeum). Na zámku vévody Borso d´Este (1600) je k vidění
plátno, na kterém je vyobrazen ideální typ dnešního segugia.
Rozdělení podle použití:
Pes specializovaný na lov zajíců a divokých prasat.
Vzhled, stručný popis:
Pes středních proporcí, má kvadratický rámec; je robustní
konstrukce, vyvážený, s dobře vyvinutou kostrou, suchých tvarů, obdařen dobrým svalstvem
bez sebemenší stopy tuku; podlouhlá hlava, jejíž horní linie (osy lebky a nosního hřbetu) jsou
divergentní; krátká srst.
Barva:
Přípustné barvy jsou: jednotně plavá ve všech odstínech, od intenzivní červené po
bledou (vymytou) plavou, a černá s pálením. Znaky pálení, jako u všech psů barvy černé s
pálením, by měly být na tlamě, nad očima, na hrudi, na končetinách od zápěstí po tlapku a od
hlezna po tlapku, také pod ocasem. Plaví psi mohou mít bílé znaky na tlamě a lebce
(symetrická maska i bez), bílou hvězdu na hrudi, bílou na krku, na nadprstí a nártu, na
tlapkách a špičce ocasu. Bílá však není žádoucí a čím je jí méně, tím lépe. Černá s pálením
může mít bílou hvězdu pouze na hrudníku; v takovém případě se u segugia nazývá
tříbarevnou.
Povaha / temperament:
Honič dobře uzpůsoben pro nejrůznější honitby;
vybaven velkou odolností a dobrou rychlostí, je extrémně náruživý, ať loví samostatně anebo
ve smečce; je pevného temperamentu, ale ne příliš společenský, má jemný výraz a rezonantní
velmi líbivý hlas.
Úplný standard k náhledu zde
