Portál pro zodpovědné majitele psů

Psí schopnost věrně sloužit po boku lidských přátel je obdivuhodná. Wallace tak po právu vstoupil do historie jako pes, který svůj život zasvětil hasičské službě.

V roce 1894 procházel skotským městem Glasgow slavnostní průvod. Součástí přehlídky byla i koňmi tažená požární stříkačka místních hasičů. Za ní si vykračoval malý světlý pes neurčité rasy. Nepřestal ji následovat ani cestou zpět do centrální hasičské zbrojnice na College Street, kde ho našel jeho majitel a odvedl si ho domů. Jenže druhý den byl Wallace zpátky mezi hasiči. Těžko říct, co ho na hasičích tak přitahovalo, ale jisté je, že si sám vybral svůj další osud i nový domov. Glasgowští hasiči si malého chlupáče zamilovali, a tak se stal prvním profesionálním psím hasičem v historii města.

Instinkt, nebo inteligence?

Nebyl však pouhým maskotem a mazlíčkem – našel si sám svou vlastní práci, kterou svědomitě vykonával. Když se městem rozezněl požární poplach, Wallace běžel vpředu před hasičským vozem a hlasitým štěkáním upozorňoval lidi na ulicích, aby uvolnili cestu. Přihlížející obvykle nechápali, jak může pes znát přesnou cestu k požáru, a přisuzovali tuto jeho schopnost vynikajícímu instinktu. Ve skutečnosti se tento chytrý pes řídil podle pokynů kočího, který koním bičem signalizoval, kudy mají s hasičskou stříkačkou jet – zda zahnout vlevo, či vpravo.

Služební boty

Psí hasič Wallace se tak brzy stal veřejnou městskou atrakcí. Lidé ho často chodili do hasičské zbrojnice navštěvovat. Jednou se za ním zastavila jakási starší dáma a všimla si, že pes má bolavou tlapku kvůli zranění, které utrpěl při posledním požáru. Nechala mu proto ušít dva páry speciálních psích „hasičských“ bot na míru. Hned při dalším zásahu je hasiči Wallaceovi obuli, avšak pes cestou zpět jeden pár botek ztratil.

Inspirativní příběh

Glasgowská centrální hasičská zbrojnice byla Wallaceovým domovem až do jeho smrti v roce 1902. Během své služby se odvážně účastnil stovek výjezdů a nebezpečných zásahů, při kterých dokonce několik jeho hasičských kolegů zahynulo – například při výbuchu továrny na chemikálie. Odchod tohoto sympatického čtvernožce zarmoutil mnoho lidí ve městě. Oceňovali jeho přínos pro bezpečnost města a nasazení, se kterým po sedm let s hasiči věrně sloužil. Jeho příběh byl natolik inspirativní, že se stal námětem mnoha básní, které obyvatelé města složili a poslali veliteli městského hasičského sboru. O dobrodružstvích odvážného psího hasiče bylo napsáno i několik dětských knih.

Na věčnou památku

Aby psovi po jeho smrti prokázali čest, uskutečnili mezi sebou glasgowští hasiči sbírku a vybrané peníze použili na jeho zvěčnění. Wallaceovo tělo bylo preparováno a uloženo do skleněné vitríny i s párem jeho vlastních služebních bot. Obojek, který má na sobě, byl vyroben ze starých hasičských odznaků. Dnes je Wallace k vidění ve skotském hasičském muzeu v Greenocku. Jeho příběh nezůstal zapomenut – obyvatelé Glasgowa si ho stále připomínají.

Foto: archiv

Převzato z časopisu Psí kusy.